TETOVÁNÍ A MAGIE

Tetování v náboženství, v bohoslužbách i v magii existovalo současně a prolínalo se do takové míry, že je obtížné říci, kde jedno končí a druhé začíná. Primitivní člověk nikdy nepovažoval nemoci, fyzickou bolest nebo nešťastné náhody jako následek přírodních vlivů. Jediné vysvětlení nacházel v tom, že se jedná o dílo nějakého nepřítele, mstivého ducha či rozhněvaných bohů. Téměř všichni primitivní lidé byli přesvědčeni, že duše je v těle „dočasně vypůjčená“ od duchů, a proto by mohla tělo ihned opustit, kdyby se lidé dopustili nějaké urážky nebo nerozvážnosti vůči vůli bohů. Hlavním problémem, se kterým se čarodějové a kouzelníci proto potýkali, bylo vymítání démonů použitím černé magie, pomocí rituálního obětování bohům a věšteckých lstí. Pokoušeli se spojit duši s tělem. Rituální tetování bylo často prováděno během obřadů, které čarodějové a kouzelníci zasvětili kultu bohů. Proud krve z ranek během tetování měl velmi důležitý, symbolický význam – krev vyplavovala zlého ducha pryč z těla. Tetovací barva, získaná smícháním sazí a oleje z posvátných rostlin, měla prospěšnou sílu od bohů ohně a tato síla byla skrz pokožku předávána tetovanému člověku. Cílem tetovaných symbolů bylo udobřit si bohy, kterým byly zasvěceny, získat jejich schovívavost a předcházet jejich hněvu a jeho strašným následkům. Historie tetování je plná příkladů magických tetováží, některé z nich mohou být k vidění dodnes. V Barmě, kde je tradice magického tetování velmi stará, mnoho lidí stále věří, že je tetování mocný amulet. Pro předcházení každému nebezpěčí (hadí kousnutí, poranění střelnou zbraní nebo nožem, nemoci, pomlouvačné klepy, zlí duchové, …) a získání magické síly je charakteristické tetování pro každou část těla. Na konci násady používané k tetování dávají malou sošku boha, který je schopný zažehnat dané nebezpečí. Sošky zároveň fungují jako „vyvažovadlo“ a liší se velikostí a váhou podle toho, jak mají být linky tlusté. V minulosti Barmané, kteří chtěli podlézat nějaké síle, si nechali na rameno vytetovat papouška a během tetování recitovali magické verše. Barmané přisuzovali jistým symbolům schopnost přičarovat lásku; patří sem například ptáci, mystická slova, čtvrce, kruhy, symboly Budhy nebo dokonce jednoduché tečky tetované mezi oči, uči nebo bradu. Na tyto tetování byly používány speciální barvy. Byly získány mícháním nachového pigmentu s „magickým“ výtažkem z kůže pstruha, určitého druhu ještěrky a bylin. Věřilo se, že kouzlo tetování dělaného těmito pigmenty je tak účinné, že stačí vytetovat jen malý trojúhelník s několika tečkami. Dokonce i zloději v Barmě měli své vlastní kouzelné tetování. Skryté mezi obrázky zvířat, květin a jiných ozdob. Mohli mít vytetovanou kočku na své noze. Byli přesvědčeni, že takto získají kočičí hbitost a schopnost vidět a tiše se pohybovat ve tmě. Víra v sílu tohoto tetování byla tak velká, že když byl zloděj zatčet, oči této kočky byly ihned odstraněny rozpáleným železem. Ženy z kmene Ainu, na Hokkaidu poblíž severu Japonska, a poblíž ruských ostrovů Sakhalin a Kurily v Rusku se nechali tetovat na rty a okolo úst, protože věřili, že saze pod jejich pokožkou mají magickou sílu od bohů ohně a mohou je ochránit od zlých duchů a předejít tomu, aby duchové pronikli do jejich těla skrz ústa. Ženy z kmene Ainu také věřily, že tetování jim pomůže uchovat si mládí. A také když starým ženám začal ochabovat zrak, mohly „retušovat“ oči a ústa tetováním a vyřezávat malé značky na své ruce v přesvědčení, že to může navrátit jejich zrak. Použitím machiri, velmi ostré žiletky (ve starých dobách byl používán konec křemenné hrany), vytvářely jizvy v pokožce a do rány vpravily černý pigment, který, jak se rána zahojila, zanechal nesmazatelnou stopu. Tento pigment byl získán pálením březové kůry a trochy sazí v hrnci zavěšeném nad ohněm. V tomto hrnci připravovaly odvar z kůry, který sloužil jako prostředek k dezinfekci a zajizvení. Skrz tento pigment dala bohyně ohně Hucu-Kamui tetování magickou sílu, která odháněla zlé duchy a nemoci. Starší ženy ve vesnici tetovaly ty mladší. Tetování na vnitřní straně rtů, se kterým se zažínalo krátce po pubertě, bylo dokončeno před dívčinou svatbou a bylo později znakem toho, že dívka je již vdaná. S jiným druhem tetování se začalo v období adolescence na pažích a rukou, bylo dokončeno po svatbě a považovalo se za amulet. Lidé z kmene Ainu věřily, že takové tetování má sílu ochránit je před ohněm, ničivými vlnami a bouřkami. Ainuitští muži (před rokem 300 př.n.l.) se tetovali, aby byli ochráněni před nebezpečím. A protože byla většina z nich rybáři, nechávali si tetovat draky, kteří vymítaly strach z mořských příšer a lidožravých ryb. Tetování jako amulet přežilo v Japonsku, kde ho na sobě měli hasiči, kteří udržují tradici tetování různých symbolů and vodních živočichů (kapři, vodní draci) jako ochranu před ohněm. Lidé z kmene Ainu také trvalé věřili, že po smrti mohou ženy počítat se životem v říši svých předků jen tehdy, jsou-li tetované.

TETOVÁNÍ A MAGIE (2.část)

V Siamu bylo běžné, že si lidé (zvláště chudí) nechávali tetovat symboly štěstí. Byly to obvykle spirálovité tvary, které představovaly Budhu při meditaci. Tetování se provádělo na lopatky, hrudník nebo zápěstí. Pravotočivá spirála byla určena chlapcům a levotočivá dívkám. Tohle tetování má náboženský význam, neboť bylo symbolem božství a prováděl ho mnich. Ale mělo současně i význam magický, protože bylo považována za talisman. Mnoho primitivních lidí (v Japonsku, Indii, Řecku, Egyptě, Skotsku) tetovalo právě narozené děti okolo očí, aby tak zabránili démonům, kteří se snažili proniknout do dítěte jeho očima. V případě, že by se tak stalo, by je mohli sužovat nemoci, které by nikdo neuměl vyléčit. Původní Američané věřili, že to je úzká vazba mezi člověkem a zvířaty a že se člověk musí s duchem zvířat usmířit, jinak že zvířata ukážou člověku svou sílu. Lidé uctívali mnoho zvířat: orel (vtělení ducha Manitů), kondor (považovaný za posla Slunce, prostředníka mezi bohy a lidmi), medvěd, havran, žralok, delfín, velryba. Každý rod uctíval určité zvíře, které považoval za svého ochránce. Stylizovaná představa zvířete se mohla objevit na totemech, tepeech, oblečení, nástrojích, vázách, zbraních a samozřejmě tetování! Indiánské tetování vypovídalo o příslušnosti k rodu. Válečníci si zvíře tetovali na svou hruď a uctívali ho jako ochránce jejich kmene. Haidové (žijící na Ostrovech královny Charlotty, Britské Kolumbii a na severní Aljašce) si nechávali vytetovat postavy, které znázorňovaly historii jejich rodin a kmenů. Ti, kteří náleželi ke kmenu medvěda, mohli během obřadů nosit pokrývku hlavy, která představovala hlavu medvěda obrázky medvědů mohly zdobit i jejich tepee. stylizovaná figurka medvěda, ztělesňující ducha, který ochraňuje kmen, se také mohla objevit na jejich hrudi, jako úcta k duchovi a jako amulet před zlými duchy. Lidé z kmene Omaha tetovali dívky symboly slunce, které bylo uctíváno jako božstvo dávající ženám sílu počít nový život. Muži kmene Omaha měli vytetované symboly znázorňující jejich dovednosti v lovu a ochránění kmene. Ženy Cree Indians si tetovaly bradu podobným způsobem jako ženy Ainuitské. Den?s, na západě, tetovali dvě linky na předloktí jako amulet před zlým duchem nazývaným Watun. Všichni mladí muži kmene Shan byli tetováni, aby se ověřila jejich odvaha a síla a tato tetování byla považována za talismany před Také zde byla speciální tetování, která si mohli tetovat sami indiánští šamani jako symboly jejich dovednosti a síly – kozy, jeleni, netopýři, žáby, chřestýši, různé ryby, ranní hvězdy, kanoe a šípy. Koza byla ochranným duchem šamanů, kouzelným symbolem jejich lékařských dovedností; žába byla tetována do středu hrudníku a na předloktí, blesky na lopatky. Často, jako v případě žen kmene Haida, umožňovalo tetování různých symbolů svým nositelům po smrti opustit tuto zem a vstoupit do světa duchů. Po smrti válečníka dbali Siuxové na to, aby měl jeho duch bezpečnou a pohodlnou cestu na onen svět. Tetování válečníka v průběhu různých stádií jeho života hrálo při této cestě důležitou roli. Válečníkův duch se mohl vydat na tuto cestu a být si jistý, že dojde bezpečně, pokud byl během života tetován na čelo, zápěstí a nakonec také na špičku brady jakýmikoliv symboly, které považoval za vhodné. Na Cestě stará žena ověřuje tetování všech duchů. Když žádné nenajde, nešťastný válečník může být shozen z útesu nebo z oblaku do světa živých, kde bude odsouzen k věčnému bloudění. Lidé Naga věřili, že tetování slouží k poznání se ve světě duchů. Manželé mohli vybrat tetování pro své věrné manželky, aby je našli na onom světě. Hinduisté v Bengálsku věřili, že ten, kdo umře bez tetování, nemůže být ve světě duchů nalezen svými příbuznými. Obyvatelé Maera se domnívali, že duchové lidí bez propíchnutých uší nedostanou při posmrtném životě nic k pití a ti, kteří nejsou potetovaní, nic k jídlu. Pro domorodce z Gilbertových ostrovů bylo tetování pasem k posmrtnému životu. Jen tetovaní mohli dosáhnout říše blaženosti. A lidé kmene Hades věřili, že duše žen, které nemají tetování, mohou být napadeny dušemi jiných žen, být roztrhány na kousky a podávány jako jídlo pro bohy. Ženy Eskymáků braly svá tetování velmi vážně, považovaly je za znamení bohům v jejich posmrtném životě. Ženy kmene Ekoi si nechávaly tetovat přesně od ramen až k zápěstí prsteny tak, že mrtvý duch ženy je potom mohl v posmrtném životě měnit za jídlo. Pro Kayany na Borneu nebylo tetování jen pasem mimo svět, ale když ho měli umožňovalo jim vykonávat velmi výnosné obchody. Kayanské ženy se domnívaly, že se tetování po smrti změní v pochodeň a bude svítit na cestu do světa duchů a ten, kdo tetování nemá, je navždy odsouzen k bloudění stínem. Ženy kmene Long Glat na Borneu začaly své dcery tetovat při jejich první menstruaci; tetovaly jim kruhy na prsty a potom i na dlaně, zápěstí a paty. Mezi 18 a 20 rokem získaly tetování i na přední stranu stehen. Věřily, že po smrti žena s tímto tradičním tetováním bude moci přeplavat Telang Julan, posvátnou řeku v posmrtném životě, a posbírat perly, které leží na jejím dně. Jen částečně potetované ženy budou muset počkat na břehu a pozorovat jejich šťastnější společnice. Avšak ty, které nejsou potetované vůbec, nemohou kolem posvátné řeky ani projít. Určitý druh tetování jako amuletu přežil i v novodobém tetování, obzvláště u lidí, kteří jsou velmi pověrčiví (jako vojáci a námořníci). Lebky, žraloci a jiné symboly související se smrtí jsou jednoduše přáním zbavit se strachu skrze talisman vtisknutý do kůže. zdroj:www.tattoo-ko.cz/clanky